Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozhovory proti zdi II.
19. 07. 2000
0
0
849
Autor
wow
-Jak slastne je utect k brehum hospodske utopie...
-... o jak,o jak! Sakra holka,at nekurvim svuj rod.Bitky,chlast a damsky pot.
-Citis? Zem se otrasla,nastal cas pro konecna rozhodnuti!Naostri sekeru a dyku smoc v jedu,mam se smrti zajimavy vztah a ver mi,FUNGUJE TO!!!
-Co jineho nam tedy zbyva nez se osudu smat stejne lhostejne,jak se vysmiva on nam! Nejde totiz v zivote o city ci idealy,nybrz jen a jen o nase viteztvi nad nim.
-A kde pak jsou ty uslechtile myslenky jeste vice uslechtileho mladi? Ztratili se v sobeckem orgasmu po triminutove soulozi...
-A PAK MI DALA KOSEM.....
Osud je cynik, neustále nás pošťuchuje a občas (u některých jedinců téměř pořád) se chce více pobavit, a tak namísto drobného šťouchance použije pořádnou PALICI.
PRÁSK!
PS
zapomeň na smrt... je to lepší, než aby Ti ji ten největší z Cyniků připomněl v nejméně vhodnou chvíli...
než pádlovat proti proudu osudu, je lepší nechat se vézt s ním... dá se mnohem líp řídit směr plavby
Samo díky všem. Ne snad,že bych se z toho nemoh vzpamotovat,ale když já jsem takovej malej tichej hajzl,co si rád hraje s životem.
Osud je pes, štěká ale nekouše. A my jsme jeho pánem, můžeme si ho ochočit, a osud pak přestane štěkat. Jenže už to tak není zábavné, než kdž se před osudem snažíme skrývat a utíkat.