Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOmluva
27. 11. 2003
8
0
1962
Autor
theo
Sedíme spolu,
já a bratr strach
Sedíme tiše,
všechno jsme už řekli
a známe se moc dobře
Je příliš žárlivý,
aby mě pustil za tebou
pokud mame strach, stagnujeme, nevyvijime se....je potreba se zbavit takoveho bratra...:-)
von_Tikowitz
27. 11. 2003Litochowitz
27. 11. 2003Romantická_dušička
27. 11. 2003
Andulko: to bych do tebe neřek.. bratrovražda? Tý jo.. to sou vjecy.
Text dobrý.. strohý, jasný, s implementovaným příběhem*
ano, ano, ano, stagnuji, nevyvíjím se, myšlení je mrtvé....fňukám
andulka a pure: víte kolikrát sem se toho parchanta pokoušel zabít? ale je děsně vodolnej a mazanej
jinak díky všem
ale tak mi napadá, nejsme tady všichni ňáky divný, jak sedíme u těch blbech beden, pod těma svejma pitomejma nickama, a koukáme jak tenhle fňuká, tomu to nejde, tomu todle, tomu tamto a pak to pitváme, nimráme a čekáme až to samý někdo provede nám, si nebudem namlouvat, že to jen vo literatuře, ne? nechybí nám něco? ježiš já zas žvanim
nežvaníš...
Myslím, že nikdo nikdy nic nenapsal jen z lásky k umění..;)
Buď řval radostí, smutkem nebo se rozněžňoval ... nad kdečím..
(možná potřebujeme pohladit..;)