První shon II.

Pili jsme víno a smáli se jak cvoci

v nezkrotném preludiu sobotní noci.

Mráz dýchal na okno a já zas na Tebe,

Srdce nám bušila jak v ruské ruletě.

Vyschla nám ústa jakoby na povel

a naše těla padala na postel.

Má hlava ve zmatku dopadla na pelest.

Kostky jsou vrženy - Alea iacta est!

Ráno pak snídani v postel jsem donesl,

hlava nás bolela, žár ovšem nehasl.

Znovu jsme letěli do výšin nebeských

v okovech chtíče, bez svazků manželských.

Měsíc jsem Tě neviděl a pak si zavoláš,

že si to dítě rozhodně ponecháš.

Stál jsem jak opařen na kříži cest.

Kostky jsou vrženy - Alea iacta est!