Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se13 svící
Autor
Spid3r
Svícen z kočičího zlata v temné hale stojí
Ve svém jasném svitu životy k sobě pojí
Svíce z vosku jako hrozivé ukazováky k nebi kynou
A ty pak jak se závanem větru a vánku ve tmě hynou.
Není smrti bez života, není života bez hříchu
Není hříchu bez lásky, není lásky bez smíchu
V záhonech růže rudé kmitají ve větru ovázány drátem ostnatým
Slyším křik, slyším pláč – dere se ven hrdlem nožem proťatým
Pošlapala záhon růží rudých dívka spanilá
Probodla si chodidla kráska znavená
Anděl v křeči na střeše kostela sedí
Křídla opelichaná a popálená pekelně jej svědí
Sedí a přemýšlí
něco krutého
snad pomstu vymýšlí
Seber odvahu dívko neboj se anděla
Jen záhon růží – z něj si nic nedělá
Boj se boj o život svůj
Není to anděl není to soudce
Je to strůjce tvůj
Života tvého a bolesti
Poklekni a řvi ve vší své žalosti !
Plamen třinácté svíce nesvítí již jasně
Fouká vítr - vždyť Ona brzy zhasne !
Nesvítí už pohasla, není už jak hvězda jasná
Padla dívka tváří do květin
padla na květy a na trny
A anděl na zemi křídly víří prach a mizí bez viny