Písmák Domov důchodců
Jak babičce na posteli je mi zima
modřejší očí hledících ke dveřím.
Čeká na dceru nebo syna.
Až uvidí je, tak uvěřím.
Zámek
Zabouchla a zamknula jsem dveře,
dobře schovala klíč.
Tak, že ho nemůžu najít
a bloudím svými chodbami.
P na druhou
Pánu k větší slávě.
eště to ti scházelo, takhle si lhát,
to přání je otcem myšlenky a
rybí oči tají strach.
Ecce puella, ecce femina
Jako se dítě v bolesti rodí,
s bolestí také zaniká.
První se sdílí,
nadějí voní,
vzDávání
Ve městě, kde dýchá tolik zasvěcených,
bych taky dala životkam to netušíc,
jen kdybych našla odvahu jít sama
a svoje touhy, vůli proměnila v nic.
Návrat
Všechno, co jsem,všechno, co mám,proměním v hvězdný pracha vrátím ho,odkud vzešel.
Až princeznám ...
Až princeznám zestátní zámky,uvězní rodiče a umučí zpovědníky, pochopí, že Prince najdou jen samy v sobě.
Nad Olomoucí
Voparu oděná
stojí tu od věků
hanácká metropole.
Co věž to chrám,