Přemýšlej...

Odpusť milence trýznivou nevěru

Vždyť nemůže být zas tak pozdě

Tvé hrozby přijímat nikdy nebudu

Mluv o ní, o své tajemné hvězdě

Nesleduj, nežárli, krásně miluj dál

Svést ji bylo opravdu příliš těžké

Chvíli jsem se možná i trochu bál

Trpké pocity jsou někdy tak vlezlé

V mých očích ona stále tiše trpí

Obejmi ji, svlékni a pevně drž

Tvá rána jí nepronikne jako kopí

Záchranou není ta temná strž

Nemusí zhasnout drobná svíce

Já nesu potupu, hanu i strach

Postupem času více a více

Zbývá po mně jenom ten pach

Milý bratře, má smrt řešení není

Sám vím, co dál mám teď udělat

Ovšem, je tu jisté smutné prodlení

Ale uznávám, dostal jsem šach mat