Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHolocaust
25. 07. 2000
2
1
819
Autor
Monk
Na dlouhou cestu posláni,
na sobě cáry v barvách zebry.
Bez cíle jejich poslání
-ubohých s vystouplými žebry.
Zima a hlad, zoufalý pohled,
útěcha ve slovech planých.
Naděje umírá naposled,
vzdají se všeho bez váhání.
Na náruč matky, otcova slova
každý z nich teď vzpomíná.
Smrtící plyn pak syčí znova,
a smutný kouř jde z komína.
1 názor
Zajimave tema. libi se mi posledni veta, jinak mi to prijde trochu obycejny..
Ty mě chceš rozbrečet, jako bys psal o mém dědovi. Dík, mě by nenapadlo o tom napsat.
Brr...Vyborne tema.
Oni věřili...snad věřili...
"...i když kdesi otálí (mesiáš a jeho příchod),
stejně věřím, stále věřím..."
Tip.
Jo, jako básen hezký,ale já si myslím, že když člověk píše o tom co sám neprožil, tak nejde věřit. Tohle není kritika,ale můj osobní názor. Ahojky.