Planeta Iremae 3 - 12. kapitola

Již když blížil k městským hradbám vyvolával v kolemjdoucích údiv. Když procházel branou všichni se otáčeli a strážný u brány se notnou chvíli rozmýšlel, jestli ho má vůbec nechat projít. Údiv vzbuzovalo především jeho černé kevlarové oblečení a věci, které sebou nesl. Snažil se nevěnovat jim pozornost a prohlížel si špinavé uličky města, kterými procházel a porovnával je se znalostmi z lidské historie. Zdi byly z tmavého kamene a na mnoha místech zvětralé, obyvatelstvo překvapivě pestré, různou výšou počínaje, přes různé nádechy pleti až podvnou stavbou těla konče. "Alespoň že tohle město už dlouho nepoznalo žádnou válku", říkal si.

Mnoho stráží na něj nedůvěřivě pohlíželo a někteří běželi před ním, asi informovat o návštěvníkovi pověřené osoby, které by mohli rozhodnout, co se s ním má udělat. Usmál se. Nečekal, že vzbudí až takový rozruch. Asi měl raději nejprve získat nějaké místní oblečení, než se vydal do města, na to už však bylo poněkud pozdě. Snažil se působit co nejméně nebezpečně a zdálo se, že z lidí strach rychle opadává. Dokonce se mu zdálo, že se ho někteří obyvatelé města hodlají pokusit okrást. Nakonec se rozhodl pokračovat v cestě až na tržiště, kde chtěl vyměnit chycené koroptve a zajíce za nějaké lepší jídlo. Když vcházel na menší náměstí, které sloužilo jako tržiště, zastavila se před ním skupina strážných provázejících několik můžu v šedém oblečení. "Asi úředníci", napadlo ho, když na něj mluvili zcela neznámým jazykem, jako kdyby byli pány situace. Když na jejich výzvy neodpovídal poněkud zrozpačitěli a někteří strážní začali netrpělivě přešlapovat. Rozhodl se, že bude lepší, když něco řekne, aby poznali, že jim nerozumí: „Ahoj. Je mi líto, ale vůbec nerozumím tomu, co říkáte.“

Jeho slova je očividně překvapili. Začali se spolu radit a pak jeden z nich v hábitu, jaký nosí mniši zavřel oči. Nějakou dobu se nic nedělo. Ostatní mlčky čekali, až se najednou jemně rozvířil vzduch a vedle nich se objevily tři další postavy. Překvapením otevřel ústa a instinktivně sáhl po detektoru, aby zjistil co se stalo, ale když na něj strážci začali mířit kopími a meči rychle si to rozmyslel a pomalu dal ruku zpět podél těla. Úředníci s nově příchozími chvíli rozmlouvali a pak jeden z nich v rudém plášti sebevědomě vykročil k němu. Když na něj začal mluvit různými podivnými a vzájemně naprosto rozdílnými zvuky došlo mu, i když byl ještě poněkud vyveden z míry jejich náhlým objevením, že je to asi místní znalec jazyků a překladatel.

„Bohužel stále vám nerozumím“ řekl poněkud roztřeseným hlasem. „Znalec jazyků“ se překvapeně zarazil, chvíli přemýšlel a pak se šel očividně poradit s ostatními. Když se vracel, vztahoval ruku k jeho hlavě. Richard nejprve odstoupil, ale když se na něj překladatel usmíval a posunky mu naznačoval, že se nemá čeho bát, nechal jej, aby se dotknul jeho hlavy. Pocítil brnění a na chvíli se mu zatmělo před očima, ale pak už nic necítil zvláštního. Okamžitě byli vysláni nanoboti, aby zjistili co bylo příčinou a zda nedošlo k nějakému poškození tkání. Po důkladné kontrole mu bylo přes implantát oznámeno, že neprobíhá žádné biologické ani fyzické narušení jeho těla, alespoň žádným známým způsobem. Uvažoval, jaký tedy může mít takový dotek smysl, jestli to třeba není pozdrav, nebo jej třeba chtějí označit, ale hlavně jak mohl takto působit na jeho tělo. Překladatel dal za chvíli ruku pryč a zmateně kroutil hlavou. Otočil se a chvíli mluvil opět k ostatním a pak mu začal naznačovat, aby jej následoval. Richardovi předpokládal že se jedná o respektovanou osobu a že odmítnutí může mít neblahé následky. Váhavě se tedy vydal za skupinkou vedenou překladatelem, ve které byla ještě jedna žena a jeden muž.

Následováni dvěma strážci procházeli městem, až došli k řadě dobře udržovaných budov. Vstoupili dovnitř jedné z nich a po krátké rozmluvě ho vedli za ruku pryč. Ukázali mu, aby se posadil a poslali strážce pryč. To jej dosti překvapilo, neboť o něm stále ještě nic nevěděli. Jejich důvěra jej nejprve přijemně překvapila, než jej napadlo, že asi znají i jiný způsob, jak jej zastavit. Rozhlížel se po místnosti a rozvažoval nejrůznější scénáře svého dalšího počínání. Netrvalo to však dlouho a odvedli jej do jiné budovy do vyšších pater do jiného pokoje.