Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sehudba
26. 12. 2003
0
0
2189
Autor
adrift
když smyčce pohladí jemnost strun
lehce jinou melodií pravd
vystřihne z lepenkového papíru hudbu.
tak jako nůžky v rukou dítěte.
chtěl jsem jít s vámi,
ale mám na nohou okovy umění.
co s tím? co dál?
trubka vtiskne mi do smyslů
podobenství krásy.
vítr v korunách lípy
ševelí jako milenci
na břehu jezera plného lásky.
a čelo? pomalé tahy
rukou hudebníka.
lomcuje bránou,
ale je pozdě.
zavřeno jest do příštího pondělí.
není třeba zpěvu.
srdce puká.
hudba beze slov.
tichý zimní den.
jen praskání mrznoucích
větví.
slza, jako perla padá do závěje
bílých not..
sleduj děti.
vystřihují z lepenky.
řekla to dismorphia...
ale ještě začátek se mi líbil, tohle: vystřihne z lepenkového papíru hudbu :)
dismorphia
27. 12. 2003dismorphia
26. 12. 2003
tohle mě napadlo když jsem poslouchal soundtrack Gladiatora :) nic moc. jen taková momentální pocitovka.