(Ne)podobná smrti

Ukrutný spánek napříč naší zemí vše uvadá a chýlí se ke konci, jako pád, oběť. Chýlí se ke konci smutné smrti naší země kdy jsme se vzdali sami sebe trpět znovu. Temná dívka napříč naší zemí s nakažlivou horečkou mlátí kolem sebe slepeckou holí našich vyhořelých citů. Žádné pevné rysy naší země zpopelněné černé šaty v uniformě utrpení. Máme její soucit máme její pláč pokouší se unést veškeré naše obavy ale ta bolest ji ničí. Když vypíjí nám duše její bolest je nutná daň důvěry v nás. I když bezmocná proklíná naší zemi když polyká veškeré světlo. Jed očekává když ji políbíme její srdce volá na tebe, na mne nevýslovný neštěstí je posloužit jejím rtům za věčností chladu. Je jejím rouháním zpívat naší bolestí své vlastní verše. Ona je tmou, noční můrou co skrýváme bolestí co cítíme utrpení ač ona byla nad její temnotu však není. Vítězný kůr prosí o odpuštění jak lidstvo umírá jak anděl vzlyká a nebe rosí a Bůj se neozývá.

---