Ráno je daleko

bez střízliva

...jen dvě cíga v popelníku. POřed dveřmi smrt a stůl bez piva... Ruka z posledních sil podpírá holavu, která nechce už víc znát.. U stropu se kouř, jenž barví život do tónů písní nenapsaných. Hlava bolí. Tak i srdce a duše se třese v agónii z toho,že konec se blíží jako vlak se spožděním. V jeho vagónech nelze najít střízlivého a tak stojím u okna a pozoruju krev ve sněhu... Pomalu si kape z nebes. Možná jen prší. A tak nastavuju tvář a s úsměvem vystupuju..

---