Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonet osobě
16. 01. 2004
2
0
1241
Autor
trepoun
Bez prologu
Sonet o sobě
Pátek večer, horká káva,
myslet na ni nepřestávám.
Nejen v leže, ba i v sedě,
vypadá to se mnou bledě.
Kapka slzy na ruce,
dávám si sádru na srdce.
Láhev vodky hledám kdesi,
má játra se toho děsí.
Nejsem na tom bez viny
a v podvědomí cítím,
že mé svědomí má trhliny.
Tak píšu sonet na skicu
a říkám si tak slabým tónem:
„To přejde za pár měsíců…“
mě se líbí nápad, vlastně taková ta myšlenka, plus desive pekny...tak pisu sonet na skicu
navzdory_čtenářům
16. 01. 2004
mám pocit, že tomu chybí sonetová výstavba. Nebo se alespoň v druhé sloce nemohu dopátrat antiteze k sloce první. Druhý verš druhé sloky přesahuje o slabiku (místo dávám bych užil dám - má sice trochu jiný význam, ale myslím, že zde to lze prohodit). Třetí sloka je nějak divná, ve čtvrté je až moc "tak";-)
Navíc, jakou logickou souvztažnost mají trhliny ve svědomí se psaním sonetů?