Nezapomenu

Ztratila jsem svojí lásku a nebyla schopná ničeho.V mým srdci byl jen smutek a žal.Vzala jsem tužku a papír a psala...tohle je výsledek... Nejtěžší báseň mýho života...

Proč smrt si hrála s životem tvým? Proč?Proč mi tě už nevrátí? Když jsi tu ještě byl, vypadalo to na celý život. Že celý život budem spolu, ani smrt nás nerozdělí. A teď tu stojím nad temnou propastí a říkám si, že jsi nikdy nechtěl zemřít. Život byl pro tebe vzácný a zároveň krásný, říkal jsi, jak mě máš rád a doufal jsi, že mi všechno dáš. přitom jsi mě tady nechal napospas osudu. Třeba jsi nevěděl, jak moc mi na tobě záleží, třeba sis myslel, že jsi další loutka, v mém životě a přitom jsi byl osůbka, nejdůležitější a čím dál vzácnější. Teď už je pozdě, abych Ti řekla, že jsem Tě milovala, nikdy jsem ti neřekla, že mi na tobě záleží a život můj bez tebe, je čím dál chudší. Pořád ptám se sebe, proč se to stalo zrovna Tobě, stále se dusím a mám pocit, že každou chvíli vybuchnu. Proč teď mám žít? Když to nejdůležitější mi život vzal. To pro co jsem žila mi vzala tvoje smrt. Byl jsi to ty, kdo mě měl rád, kdo mě dokázal rozesmát, kdo se o mě zajímal a kdo na mě chyby nehledal. Bral jsi mě takovou, jaká jsem byla a byla jsem pro tebe jedinou, která pro tebe žila. Vím, že tenhle dopis mi tvůj život nevrátí, určitě bude u tebe v bezpečí..... Kamila pro Petra

---