Deprese

Oheň ukončil život malé veverky,

bloudící po světě vlastního nepochopení,

modrá veverka cítíc se ničím

hledající zázemí ve světě z utrpení.

Snad trpí závratí nebo čím?

Zhmotňující se deprese

Dove tvá mlhy a šeď běžných dnů.

Do hloubky se nám nechce,

ukrýváme se do svých snů...

Usínat na hrobě mrtvých,

co nespočinou v pokoji.

Mrtví a ranění, snad svojí malostí,

to nic bolí to obojí!

Anděl strážný prázdnými důlky

vstříc budoucnosti již nehledí.

Běžíš a utíkáš, snad vyhnout se popravě.

Smrt rychlá a šedá jak myš,

v hnusu a blátě se naděje nerodí...

Ta malá myš je na řadě, jsi to ty,

do zármutku tě odhodí...

Zloba nenávist porodí...

             Naposled....

                      Navždy....