V ARDÉNSKÝCH LESÍCH-4

Vzduchem sviští kulky, z nichž mnohé se odrážejí od zdi hradeb všemi směry. Některé prolétnout mezi vrchní částí hradeb. Jef Novotny se instinktivně tiskne za hradbami. Do očí mu padne několik menších úlomků zdi, kterou kulky zasáhly. I ostatní vojáci se krčí za hradbami. Jeden se v podřepu trochu nadzvedne a vystřelí krátkou dávku ze samopalu. Hned nato je zasažen, chytá se za hlavu a hroutí se. Pak zůstane bezvládně   ležet. O chvíli později vzduchem zasviští minometný granát.

  Hradby se otřesou pod silným výbuchem. Novotny postřehne všemi směry letící kusy kamenů ze stěny hradeb. Jeden kámen dopadne vedle něho. Proplíží se kolem něho ke střílně ve hradbách. Pak se zadívá. Spatří jednoho německého vojáka na transportéru, jak má natočený kulomet jejich směrem. Od hlavně kulometu šlehá plamínek. Vsune hlaveň automatické pušky do střílny. Opět zaslechne zvuk letící minometné střely. Zatne zuby. Výbuch nastane vzápětí.

  Uprostřed zříceniny exploduje zaparkované nákladní auto. Kusy hlíny dopadají na něho. Slyší, jak poručík Thomas Collins něco řve na zbylé vojáky. Soustředí se jen na míření. Přes konec hlavně vidí obrysy postavy, která pohybuje pozvolna kulometem. Pravý ukazováček pomalu stiskává spoušť. A vzápětí ji úplně stiskne. Postava vojáka za kulometem sebou škubne po prvním výstřelu. Druhý výstřel také Němce zasáhne a ten rozhodí ruce,  načež se sesune do transportu. Pak postřehne několik přikrčených německých vojáků, kteří běží ke zřícenině. Zalící na jednoho z nich. Německý voják zaléhá na sníh. Ve stejný okamžik na něho vystřelí. Voják sebou škubne a zůstane bezvládně ležet. Vezme si na mušku dalšího. Stiskne spoušť. Nic. V zásobníku nemá žádné náboje. Rychle vytahuje zbraň ze střílny. Poté obratně vymění prázdný zásobník a sahá pro plný.

  Přitom zaslechne jekot letícího minometného granátu.  Přitiskne se co nejvíce k hradbám. Několik metrů před ním se rozletí hradby na kusy. Do rukou ho zasahuje několik kamenů. Tlaková vlna s ním prudce smýkne po hradbách. Na okamžik je otřesen. Cítí, jak mu ve spáncích buší krev. Pak přes pravé oko mu začne stékat proužek krve. Přikrčeně se zvedá. Slyší letět vzduchem další granát. Běží přikrčen po hradbách k místu, kde se nacházejí schody dolů.

  Někde za ním minometný granát explodoval. Je vržen dírou v hradbách. Dopadá vzápětí do sněhu před zříceninu. Sotva si to uvědomí,  proletí kolem něho kulka. Postřehne dvojici německých vojáků. V ruce svírá automatickou pušku, ale plný zásobník, co chtěl do ní vsunout, mu vypadl. Hbitě se odvalí do strany. Do sněhu dopadne další kulka. Ocitá se u mrtvého Němce. Pohotově se snaží krýt za jeho tělem. Těsně nad ním prolétnou další kulky. Ve zlomku vteřiny bere mrtvému samopal. Pak ho zalící směrem k  německým vojákům. Vystřílí vše, co bylo v zásobníku. Oba vojáci se hroutí.

  Zuřivá střelba pokračuje. Před zříceninou už leží větší počet mrtvých německých vojáků. Obránců je však již jen pár. Vleže za mrtvým tělem vidí Novotny dva Němce za minometem. Jeho zraku neunikne granát, který má mrtvý za opaskem. Pravou rukou ho uchopí. Odjistí jej. Nadzvedne se a co nejvíce se pravou rukou rozpřáhne. Sotva granát hodí,  je zasažen do levého předloktí. Přitisknutý na sněhu přes nohu mrtvého vojáka vidí výbuch granátu těsně před minometem. Současně se ozve dvojitý výkřik. Teprve teď si plně uvědomí bolest v předloktí.

  Do střelby se ozve hluk motorů. Pozoruje, jak se němečtí vojáci rychle dávají na útěk. Brzo uvidí několik amerických tanků. Skoro nevěří vlastním očí. O chvíli později k němu ze zříceniny přibíhá poručík s jedním vojákem.

„Mysleli jsem si, že jste mrtvý!“ říká mu hned voják.

„Měli jsme namále. Ty tanky se tady objevily v pravou chvíli!“ mínil poručík.

„To teda jo. Kolik nás přežilo?“ zeptal se.

„Jen já, vy a tenhle,“ dostalo se mu odpovědi.

                                                KONEC.