Můj zdánlivě nesmyslný příběh aneb Duchovní cesta (část 1.)

Jelikož jsem zjistil, že můj vtip již dosáhl úrovně Václava
Upíra Krejčího a já jsem se tak promítl do sedmnáctého rozměru,
rozhodl jsem se, že se udusím vlastní ponožkou, a pak v duchovní
cestě (jako mistr Caine) navštívím svého nevlastního tibetského
strýce, lámu Bhutanga Pin Ran Nováka, který je posledním
potomkem tibetské větve naší rodiny. Strčil jsem si tedy ponožku
do úst a nosík zacpal toaletním papírem. Nevypadal jsem sice jako
duchovní žádného náboženství (spíš jako ubohý mýval z popelnice),
ale bylo to účinné. Má duchovní cesta začala tak, že jsem se objevil
v uchu krysy z kanálu a matematickou transformací jsem nakonec docílil
normální velikosti. Bohužel hlava krysy to nevydržela a její mozek se
nádherně rozlétl do všech zákoutí stoky. V zádech jsem cítil Bulhara.
Nevěděl jsem přesně, kde jsem, ale jedno bylo jisté....

...

chtělo se mi smrkat !

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ