Červený kamínek

Být červený  kamínek, chtěla bych se rozpadnout na prach,

zazářit a zhasnout  jako hvězdička,

tak se teď cítím ,

mrtvá mezi světly,ale něco ve mně se nechce vzdát a pálí a žhne a tolik bolí,

chtěla bych nic necítit a nevidět a neslyšet a nevnímat a netoužit.

Hlavně netoužit.

Ptal ses jednou, co všechno bys mi mohl udělat zlého, že se tě tak bojím.

Uštknout mě, hádku, uštknout .

Ale já ti to neřekla.

Protože už bylo pozdě, a to mě tolik vylekalo.

Já vím, jsem nemožná a ty mi nerozumíš.

Jsem nemožná jako ty moje maily.