Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMarnost
Autor
Bezousek
Chtěl bych být šťastný
vidět krásu světa
bohužel nic nevidím
jsem na dně
nechci se otáčet
chtěl bych se rozbrečet
jenom samý zbytečnosti
jsem troska lidské společnosti
být sám s lidmi
nikoho nevidět
jen tak se potloukat
a o ničem nevědět
bolest druhých
mně radost nečiní
umírám, když se rozhlížím
jak ten svět zaniká
proč už kytka zvadla
proč už světlo není
snad se tak nestalo
tak proč je mi na umření
z čeho to pochází
z čeho to vyplývá
ta beznaděj
ten pocit odcizení
sám tomu nevěřím
leč je to tak
já už tu nechci být
tak mě nechte spát
pocit prázdnoty
to nic co mám
já už nic nehledám
ve štěstí nedoufám
v lásku už vůbec ne
jen tak se protloukám
životem bez cíle
sám v sebe nevěřím
ani se nehněvám
bolest necítím
já jen umírám
těla se dotýkám
smutek už nevnímám
řeknu vám, já umírám
mně už to nevadí
stejně nic nevnímám
já prostě umírám
umírám s radostí
s radostí, že unikám
lano už nechytám
dolů se klidně podívám
zasranej svět
v němž nedá se žít
sem v hajzlu
nechte mě jít