Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZloba
03. 06. 1999
1
0
1914
Autor
zf
Jsem černý poutník mezi domy,
mám jen slepou víru na zádech,
pod nohama suché stvoly
a nad hlavou smrti dech.
Chodím a chytám do zajetí slova,
vrážím hřeby lidem do duše,
slyším bolest zas a znova,
proti mě nikdo nic nezmůže.
Jsem lidská zloba,
jsem lidská odpornost,
jsem lidská černota světa,
jsem lidská nelidskost.
Chytám se černých duší,
a nejraději mám zas bílé,
dokážu je zničit, aniž to kdo tuší,
díky mé nekonečné síle.
Jsem lidská zloba,
jsem lidská odpornost,
jsem lidská černota světa,
jsem lidská nelidskost...
no tohleto
že jsem sem nezavítala dřív...
Nejsi lidská nelidskost....
Jsi člověk,tedy především člověk
Popsal jsi přesně to co každý den je cítit všude kolem ...... člověk je omyl přírody či BOHA
Proč tolik pesimismu? Je z toho cítit zatrplkost, pocit ublížení, trochu i nenávist (k sobě, k lidem, k životu i ke světu).
Na druhou stranu je ale tohle dílo zdařilé, slova se spolují s okamžitou náladou a plně ji vyjadřují. Nic vyumělkovaného. Jsi dobrý. Piš dál a zkus i něco více optimistického. :-))
Na druhou stranu je ale tohle dílo zdařilé, slova se spolují s okamžitou náladou a plně ji vyjadřují. Nic vyumělkovaného. Jsi dobrý. Piš dál a zkus i něco více optimistického. :-))