Strach...

Plníš jen v lásce sny-sny svého Pána Celou noc proležíš tiše u jeho lůžka Vyčkáváš den co den-brzy se probouzí A ráno znovu se stane z Tebe služka Svázaná pevnými motouzy S pochvalou budeš rozvázána   Kůže se zmítá z návalu tepla Plamének hoří-těsně  těla Neříkej,spoutaná,že bys neutekla A hlavně neříkej-žes to nechtěla   Roztrhlý kůže cár zbarvil se do ruda Před zraky ostatních můžeš se schovat Jen ať si šeptají-to je ta nestyda Jenže zde-láska tvá.Nejde nemilovat.   Jednou snad přehmátneš-šeptá ti obava Rozlítíš jeho hněv jak vybuchlou novu Nepůjdeš doleva,však ani doprava Vykřikneš prosbu svou-"Začneme znovu!"   To co jsi provedla,neodčiníš lehko Nikdy již nebudou znít tvýma ušima výkřiky matné Temně se snáší nad tebou ticho Už nikdy neslyšíš:Ty jedna děvko A touhy spravit to-tak málo platné...