Už víš...

...človek stále dúfa a verí, že to tak bude...*

Je to velice hezké, nechává to ve mě takový zvláštní pocit kořeněné chuti života.Tip

Petula: zajímavý postřeh, dík. Je to jen asociace, momentální inspirace pohledem na úplně úžasný pole nádherných obrovských slunečnic, daleko od domova...

Helemese, barvičky a změť pocitů... Je to snad mlhavá vzpomínka na pocit, na prožitek? Myšlenky pádící jedna přes druhou, rvoucí se o pozornost vědomí, pak SNAD může snad být a nemást? Chápu to jako nedopovězený/nedokončený úryvek, pocit... Byly slunečnice, svítilo slunce, bylo mládí, ---. Je to dávno? Je to nedávno? Co je přesným určením času? Délka tvrání vesmíru? Kmit komářího křídla, nebo "pětiminutovka" v ložnici? Kde je pravda?!? Snad je ... pravda?

Báseň sice ve mě nechává pocit, ale neumím se dobrat obsahu. Např totálně nechápu slovo snad na posl řádku 2sloky

Všechno je relativní, čas je relativní, někomu se může zdát, že je to dávno, někomu ne, někdo si není jist...proto snad. Je to pocitovka, obsah snad tady není tak důležitý...(nebo, že by to bylo relativní...?):-)

slůvkem snad ta věta pro mě postrádá logiku

Adelan!!!!!! Dokonale jsi mi vyrazila dech, myslím si, že tohle je nejlepší. co jsem od tebe četla

nádhera

(beze slov)