Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVězeň
10. 02. 2004
3
0
1287
Autor
Lolita´s
Vězeň
Slyšíce z ticha usedavý pláč,
ptaje se Boha,zač je zde-zač?
Zdeptaný stereotypem ticha,
s tvářičkou zbožného mnicha.
Proč tento muž musí zde být,
proč musí tu spát,proč musí tu bdít?
Je uzavřen v Ďáblově ulitě.
"Tak pust mě ven!" sténá a prosí tě.
"Nech svoji duši láskou prohřáti,
v kolenou prosím tě,citu se nebáti."
ty rymy jsou zbytečně laciné,např.být-bdít,pláč-zač,ale ten konec je nejlepší.jo,jde to.
"Nech svoji duši láskou prohřáti,
v kolenou prosím tě,citu se nebáti."
...krásný a ten pocit je mi známej - pocit vězně, bez lásky, sama ve svým světě...*
ááá přechodníky......opravit...SLYŠE
stereotyp
mezera za čárkou...
a to rýmování a skládání slov, tvářička....ne...
Nerada šťourám do veršů, za kterýmu jsou schované city, ale přece jen připomínka - "stereotip" NEEE stereotyp je správně. Zcela to mění význam slov.