Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLost In Les
04. 06. 1999
0
0
939
Já sešel z cesty všedního dne
a začal bloudit v lese lásky
o samotě pláču u každého stromu
stále slyším krutá slova hromu
Zvenčí mírumilovný háj
zevnitř nevyzpytatelný prales
každé klopýtnutí o zrádný pařez
bezohledně hloubí na mé srdce zářez
Krvavým krokem se snažím kráčet dál
znovu hledám bezpečnou cestu
však každá myšlenka mne nese
a opět topí v tomto lese
Už smířil jsem se
ztracen zůstávám na místě stát
dalším smutným stromem jsem
a sám se stávám tím lesem
V.V.V.
Zkoušel jsem to logicky rozebrat a roztrhat na kousíčky, ale musím uznat, že tu přeci jenom je jistá logika. Pokud člověk vstoupí do lásky a je zklamán, z venku to většinou není vidět (vidět je to hezký) a tak dál přispívá k lesnímu mýtu...
Stáváš se lesem? Stáváš se stromem? Umřeš aspoň ve stoje, což každý taky nesvede!:-)