Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMravokárci
15. 02. 2004
1
0
1334
Autor
Nian
Mravokárci
Havrani na větvích,
špinavý, mokrý sníh,
obloha zčernalá,
paprsků neznalá -
- nevidí.
Kaje se hříšnice,
kvílení opice,
křupnutí kostičky.
"Neboj se, maličký"-
- neslyší.
Spálené kůže puch,
zatuchlý, těžký vzduch,
z pokoje básníka,
kouř svíčky uniká -
- necítí.
Po dešti trávy dech,
procházky v přístavech,
akt lásky upřímný,
poprvé nevinný -
- neznají.
Me se to libi...To se musi nechat...Ale...Souhlasil bych se zuzuzu (pokud teda muzu) ze lyriku bych v tom moc nevidel... Ale mam z toho dobrej pocit, ale na tip to neni. Sorry, nekdy priste...
..................víš, tohle já kritikovati nemohu, já jsem jen blbůstkář a tohle je na mě přespříliš... :-))
zajímavé, čte se dobře
formu 6-6-6-6-3 AABBC dodržuješ 100%
obsah už mne tolik neoslnil... snad nejvíc poslední sloka, ale rýmy jako puch-vzduch dojem kazí, u druhé sloky mám pocit že "pro dobro věci" - formy - rýmu, byla vmontována jakási záhadná opice, prostě šroubované
pocit z toho je cítit, ale jaksi rozplizle
mě na tom nic nelyrizuje.... to téma je jen ak vystříknutý, není tam moc zajímavých nových věcí, skoro nic...