sedím nad papírem

Papír?

Co je papír?

Kde se tu vzal,

Leží tak tiše

celkem nehnutě,přec vznešeně.

Odpočívá na rovné ploše stolu

a jako věrný přítel  vyčkává na mou odpověď.

Tážu se sama sebe "proč ta oddanost?"

A pak při pohledu na pero,

které vyzývavě vábí a nutká psát.

Pochopím.

To mé já si chce povídat.

A tak usednu za jinak prázdný stůl,

vezmu pero ,pohladím papír a začnu psát.

Papír ozdoben modrými řádky

se náhle začal smát.

A nakonec jsem tu já,která se mohla začít ptát .

V zápalu  otázek  ,jinak poklidně ležící papír

tiše  a poslušně  naslouchá .

Poté jak vánek  sklouzne  do šuplíku a v bouři mého já nastane klid .

Děkuji