Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setrošku o smrti
22. 02. 2004
4
0
1939
Autor
Hermann
TROŠKU O SMRTI
Počuješ... ľahko šeptám slová
Už niečo opúšťa Ťa
Stískam Tvoju dušu... je tak ľadová!
Tu, tu...pri konci Tvojho sveta!
Počuješ... už tíško kĺže môj hlas...
Rozlúč sa, vidíš sa posledný raz!
Som návrat strateného slnka
Lúčmi píšem epitaf z husieho brka
Počuješ... som krásna, ale Ty si naposledy
Uch, áách, slyš ako pukám ľady...
Vidím v očiach srdce Tvoje
Poď, spoločne sfúkneme jeho sviece!
Som had, kúsok Tvojho popola
Som tieň, posol okrúhleho stola!
Tu, pri brehu rieky Styx
Prievozné neplať... nemusíš
Krásná báseň, moc pěkně jsi to vyjádřil - zaujala mě poslední sloka.
Také se někdy bojím smrti anebo spíše toho, co mě čeká po ní a přála bych si, aby po smrti už nebylo nic, abych splynula s přírodou...
A tobě dávám TIP
záhadná_prokletá
09. 05. 2004
-fascinující......a taky mám někdy obavy ze smrti, jako Ika Jed, ale to, čeho se vlastně bojíme, jsou naše špatné skutky.....
Super... moja oblubena tema, smrt... krasne mysllienky... "som navrat strateneho slnka"... tip