Venku hledá vločka vločku...

Venku hledá vločka vločku, mráz nám kreslí krajinky. Noc se blíží pomaloučku, Ta má přesné hodinky. V podkroví je Meluzína A zpívá si svou písničku. V pokoji však paní Zima Ustupuje ohníčku. Na stole čeká sklenička A na polici víno rudé. Pokoj je jak krabička, Která čeká cože příjde a co bude. V očích máš ty plamínky, Které hřejí rozkoší. Ne,už nehledáme vzpomínky, Osud nás teď pokouší. Prsty se nám proplétají, Dlaně hladí naše vlásky, Starosti nám odlétají, Přichází čas Lásky. Touha prosí ústa lačná Ke dlouhému to políbení, Chvějící se prsa/krásná/ Čekají na pohlazení. Když ti hladím ramínka A cítím Tvoje rozechvění, Hlavou bleskne vzpomínka Na vše krásné,co už není. Když ti líbám ona místa, Kde si děti život sály Můžeš si být hodně jistá. Že dlaně mé už nezastavíš. Hledám Tvoje místa tajná, Která touží po pohlazení A cítím,že chceš býti šťastná, Že pro zklamání už místo není. A pak už každým dotykem, Blíží se ta krásná chvíle, Kdy prohneme se obloukem Poddaní té temné síle. Kdy srdce se nám zastaví A krev se vaří rozkoší. Cítíme to jenom my, Že život se nám prodlouží, O tu jednu malou chvilku, Kdy si něžně šeptáme, Kdy svírám svoji milku A cítíme,že se nikdy nedáme. A znovu slova slovíčka Které jen láska rozdává Jsi prostě moje Janička, Která mi sílu dodává. A tak šepty - Miluji Tě,mám Tě rád, Jsou jen drobným kvítím, Které zahřejí Tě snad, když už srdce nikdy nevyjádří to,co cítí.

---