Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJeden marný život
Autor
Arienalia
\"Byly doby, kdy všechny hvězdy žily v oceánu. A vlastně to ani nebyly hvězdy, jak je známe dnes. Byli to světélkující tvorečci bez těla. Pouhé duše.. Každý tvoreček, každá hvězdička měla na starost problémy a starosti jednoho člověka.. Ve stejné době žila mladá dívka. Nebyla jako ostatní. Neměla svou hvězdu, naopak, chovala se, jakoby ona sama hvězdou byla..\" Sirril Nemesis ,hvězdě mnoha duší.. Děkuji
Kolem tmavý les ,šedavý a ponurý ,
vysoké stromy jej stráží.
Nebodnou jehličím ,nehladí listovím ,
jsou holé..
Z větví lží věčně netečných ,
rovných snad lestí ,
mdle vlají závoje smuteční ,
hedvábně chřestí.
Nebe ,kryto rouškou prázdnoty ,
stínově promlouvá.
Slunce mrazí ,
dechem svým krášlí sen nicoty..
Les... je obrazem dětství..
Cesta neširoká ,pěšina ,
tříštěnými kameny volá ,
prachem zapomenutá ,
sypkým štěrkem smetená..
V prachu šedi se třpytí naděje ,
stříbrná ,však časem zašlá.
Klíček od hrací skříňky zapěje ,
v chladné dlani už utichá ,
štěrkem obklopený zůstává..
Zář s otevřenou náručí
přibližuje se ,objímá ,
úžas ,strach a radost jímá
dva kroky k osudu ,mizí..
Dar… bývá přátelstvím..
Přívětivá voda kameny objímá ,
studánka tamější slzavé oči má ,
blankytně mdlá a stojatá ,
ni vlnka nečeří jí tvář..
Voda... zjevuje touhu..
Šedé cihly velí stůj ,
nebe se dotýkají.
Hradí cestu ,rostou šíří.
Zaprášená zeď ,les šeptá..
„Past ,past ,past“
Dlaně mé pnou se ke kameni ,
tvář k zemi tíhne ,v beznaději ,
v odevzdanosti…
Zeď... provází smrtí..