Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČím bych chtěla být...?
28. 02. 2004
1
0
1404
Autor
littledee
Chtěla bych být sluníčkem a svítit ti na cestu, když jdeš ospalý do školy a povětšinou šťastný, když jdeš ze školy. Chtěla bych být strunami tvých houslí, kterých se tak s láskou dotýkáš a hraješ na ně tak dojemně, že se mi vždy objeví slza v oku a to se mi klasika moc nelíbí. Chtěla bych být tou palmou na obrázku, který máš nad postelí a dívala bych se na tebe, když spíš, učíš se, relaxuješ, cvičíš, sníš a děláš všechno ostatní, co provádí ostatní ve svých pokojích. Taky bych chtěla být vanou a cítit tvé tělo, když se koupeš, ale zase být zavalena těly ostatních členů tvé rodiny...to bych si asi ještě rozmyslela. Taky by se mi líbilo být těmi korálky, co nosíš na krku. Mohla ybch ti být pořád na blízku, cítit tvou vůni, slyšet tvůj hlas, ale zase bych se ti nemohla dívat do očí. Co být třeba prstýnkem, který nosíš na prostředníčku pravé ruky? Rukou se dotýkáš svého obličeje, ale i jiných dívek a když tak o tom přemýšlím, chtěla bych být tvou dívkou, co ty na to?
Je to úžasné! Fascinující…začíná to banálně, protože takových „chtěla, či chtěl bych být…“ se už napsalo tisíce a tohle začíná tedy slunečníkem na ulici, inu, proč ne, jenže vzápětí je tu struna na houslích a něžně smutná melodie, kterou hraje ten, koho miluji…sotva však stačím slzu zamáčknout, tak zase fór s tou napařovací vanou pro všechny…a potom začíná to, co se mi nejvíc líbí…ona gradace…ono přibližování se…až k prstýnku na ruce, kterou on dívky hladí…a když už tedy toto, tak proč ne (rovnou už tedy...) tou dívkou samotnou, kterou ta milovaná ruka hladí…i s tím prstýnkem…
Je to nádherný skok z imaginárního, do reálného světa…z pouhého snění (doma v posteli), až k předstoupení před toho, o němž se tu celou dobu tak něžně mluví…Je to originální, je to odvážné…je to správné (a krásné zároveň), neboť pouze jen to, co skutečně prožijeme má pro nás nějaký smysl…ne sny, či krásná slova…
TIP…a díky!
no, označit něco takového jako úvahu je do nebe volající,
jiak se to čte dobře a to je tak asi všechno
možná, že to fakt není k hlubší kritice, spíš jen tak pro přečtení...
jednou nádherně smutný (hra na housle.. :´-(
jindy vykouzlí slabý úsměv(..děláš všechno ostatní, co provádí ostatní ve svých pokojích.. :)
a ty myšlenky blízkosti...i když si třeba nejseš jistá jestli sneseš ostatní členy rodiny :-)
...krásný....zasahující.
Nejde popsat...
-
..chtěl bych...