Zbytky slov

Ve studovně bývá občas trochu nuda :)

Dávím
se zbytky slov,
já vím,
těžko se polyká ten kov
slov jako "za co" a "proč",
lidé bez naděje pijí vlastní moč
na rady šílených šamanů.
Kdypak už dostanu
chuť na tu moč a moč tu chuť kdy získá,
když mi píská
v levém uchu,
je to zhouba, v pravém spása,
ale je to stejnak krása,
plesám v duchu:
cítit v hrdle zvratky
štiplavé, úlisné, kyselé
jak na holé hrudi svetr z látky,
která svírá vesele.

Mívám
takové stavy, když se slovy opiju,
dívám
se sám na sebe, převaluji se v opiu
plného "za co" a "proč" a "jak",
no a pak
jako pokaždé žádná odpověď
jen zeď
a pozvracená ozvěna
a strašně vzdálená
hlasitost
mou rukou do zdi zazděná,
jak středověká slečna s hříchem na čele,
která roky zbaběle
zvracela zbytky slov.

---