NÁRODNÍ MUZEUM

Nerušené ticho se rozléhá všude kolem.

Občas zaúpí vyviklaná parketa,

nebo se ozve klapání střevíců o spící chladnou dlažbu.

Kameny jsou všude kolem,

jsou i v nás,

my jsme z kamene.

Nic není skutečné,

všechno je pouze krátkou pohádkou,

únikem z reality světa strasti a utrpení.

Slunce, jež protéká jako zlatá řeka ulicemi

sem nemá přístup,

pouze občas mě zalechtá svým dotěrným zlatým prstem.

Najednou jsem úplně sama

a na dveřích muzea visí cedulka “ ZAVŘENO “.

Byla jsem vyhnána z ráje.