Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvědectví smutné vrby
05. 03. 2004
9
0
6699
Autor
KayTee
Jen tužka v něžných dlaních
a chmurná myšlenka
schovaná před svitem měsíce,
zapsaná v jemné kůži.
Slzy básnířky,
ztracené v bolesti,
hledají ve hvězdách
naději, co nikdy nepřijde.
Jen soumrak v očích
a černé labutě,
samet na hladině
a svědectví smutné vrby
v tíživém mlčení
šeptají do šera.
především první strofa je fakt hrozná - ono - tím, že ji takhle idealizuješ hodně pokřivíš dojem - kdybys to psala tak nějak jako že ledabylejc, určitě by zasáhla víc - takhle se můžu jen usmívat tady ..
Tady mi přijde, že tam je až moc ohraných výrazů...tedy klišé...možná to už někdo řekl, ale já kritiky moc nečtu :-)
von_Tikowitz
19. 04. 2004von_Tikowitz
19. 04. 2004Zamračený_mnich
12. 04. 2004Milan_D_Nejedlý
12. 03. 2004Waldorath_Exi
06. 03. 2004
Ta je taková příliš bolestínská ... na druhou stranu se mi moc líbí závěr ... ***
"v tíživém mlčení
šeptají do šera."
To je jako:
"cestující v sedě stály,
mlčky v živém hovoru."
(tuším E. Frynta)
ačkoliv... ne vše musí mít logiku, ixpešli v poezii.
Jak popsat nepopsatelné? Sdělit nesdělitelné? Daří se Ti vyobrazit, pojmenovat nezobrazitelně nepojmenovatelné... ale myslím, že podobných bylo mnoho....
Myšlenka... zapsaná v jemné kůži.... pěkné
Ano, z hvězd naděje nepřijde, hledej jinde!