Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJaká teda jsem???
Autor
Sasinka
Že nejsem jako oni
Kamenují mne.
Jejich smůla,
Můj je věk!
Věk vodnáře.
Smrtí bych plula
S příchutí řek
malého bestiáře.
Povrchní je svět.
Vidí ve mně zlo,
Nemravně tma zářící
Sladká jako med,
Přes barevné sklo…
Jenže se rozbíjí!
Ty střepy
Moje žíly řežou.
Sklo je duše lidská,
Neví o mě nic,
Mých pocitech
Po nichž stýská
Se mi víc
Než po lidech,
Co čistou mojí
S nadhledem přehlíží.
Vidí jen sebe,
O tohle stojí
Se studem za mříží
Železnou (tělesnou!)
Zahalí nebe,
Mraky se pojí.
Jsem jenom holka
Co sem tam
Blbne prostě
Ne žádná děvka
Nečistým hrám
Oddaná sprostě.
Svoje já
Si jednoduše schovávám pod polštář
Zmatená
Slova polosuše
Zakryjí mojí svatozář,
Se kterou rodí
Se každý z nás.
Bezvýznamná zdá se,
Po těle chodí
Ve mně – v nás
A neskrývá se.
Proto lidé význam
Dávali jí
Jsou jen relativní
jak seznam
telefonní
co zanedlouho dohoní ji.
Pak pozná ji skutečně.
Jak naivní je,
Myslet si,že konečně
Poznají mě.