Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠimráš
Autor
Sasinka
: „Kéž bys mě zase mohl šimrat…“ poslední zápis do deníku mojí kamarádky (byli mladí… nejdřív bezohlednej opilej řidič vzal jeho duši… a ona ho tak milovala… nedokázala žít bez něj…) !Marcelko, ta je pro Tebe!
Šimráš ji lístečku,
šimráš a svádíš,
podá Ti hvězdičku,
snad se i bráníš…
Je vám tak krásně,
musím se smát!
Bez strachu, bázně
chodívá spát.
Myšlenky v Tobě,
objímat chtějí…
Ty ležíš v hrobě,
smrtky se smějí.
Chce zase za tebou,
život za vzrušení.
Nohy ji nezebou,
byli jste nezkušení…
Bolí ji ruce –
od lopaty.
Tvůj hrob a srdce
znají katy.
Katy z dob lásky,
pozná je hned!
City jsou sázky,
cukr je jed.
Cukřenka prázdná,
lopata leží,
myšlenka jasná,
vítr je svěží.
Krásný den na cestu…
přichází k díře,
pohltí nevěstu,
jak dravé zvíře.
Ona hrob vykopala,
na rukou krev.
Cukřenku odhodí – neospalá,
slyší už záhrobní zpěv.
„Neboj se, ospalče můj,
setkáme se brzy!“.
Půjde, slyší tvé: „Stůj!“,
zná už tvoje slzy.
V Pekle se nepláče,
to bys měl sakra vědět!
Pohlédni na spáče,
nebrečí, nemohou sedět.
Tak už jste spolu…
Na věky!