Proč

Jsem zmatený, ach Bože.....
ta vůně, to lože,
proč zmizela zas před úsvitem,
Bytost tajemná....
čím trestá mě můj anděl strážný,
co provedl jsem,
že teď musím zbláznit se z té samoty,
v mém srdci,
v obětí prázdnoty...
jsem poutníkem po hvězdách,
o lásce se mi jen zdá,
mám v srdci bol a v očích jas se ztrácí,
když do prázdného pokoje se vracím,
proč.....
k čemu to, že takhle trpět musím?
Proč ztácím ji a nalézám,
proč schovává se?
Snad bojí se?
Snad mě?
Vždyť k andělům tak blízko mám,
jsem zosobněná něha,
má touha bez chtíče je,
jak rád bych..... to chci snad tolik?
Vždyť nechci nic...
Jen obejmout,
jen být, 
sdílet a soucítit...
Však pro bolest já zrozen jsem
Toť osud můj..
Že nejsem optimista?
To duše má, ač jinak čistá smutkem trpí.
A trpět mám.....
Vždyť já vlastně jsem smutek sám...

---