Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJARNÍ SEN
11. 03. 2004
4
0
2940
Autor
Marky2
Opíjím se sluncem,
nevnímám svět kolem sebe.
Cítím jen ty dotěrné zlaté prsty,
jak mne objímají kolem pasu,
lechtají mne na tváři,
občas i políbí na krk.
Slunce - teď jsi jen mé!
Jsi můj zlatý milenec...
Petr_Pan : díky za radu, opraveno!
Simona: a kdy za tebou chodí? Za mnou většinou přes den ;o)))
/tu nevěru mu nezapomenu;o)/
Princez díky.
aramis: zas mluvíš dvojsmyslně...;o)
princeznicka
18. 03. 2004
prve slovko v prologu preklep... :o)
davaj pozor na slniecko, nie si jedina, kho takto objima okolo pasu... aby si od neho nieco nechytila ;o)))
2. řádek: Snad KOLEM - ne ? .-) Takhle to celkem láme jazyk a kazí rytmus.
Místo dvou posledních řádků bych dal jen: SLUNCE...
Takhle to kazí opravdu příjemnou atmosféru a vyhazuje z houpačky, na které bych rád zůstal. Ale i tak - za:
"...jak mne objímají kolem pasu,
lechtají mne na tváři,..."
TIP