Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo flámu
11. 03. 2004
1
0
1848
Autor
Marky2
PO FLÁMU
Vedle mě ležels
teď v posteli spím sama,
ještě včera večer
byla jsem tvá dáma.
V opojení alkoholem
přísahals mi lásku,
slova náhle jedovatá
visí na provázku.
Okno dechem zamlžené
píšu tvoje jméno,
uslyšíš jen řinkot skla
už nejsem tvoje léno.
Byla jsem tvá, byl jsi můj
pár chvil byli jsme svoji,
však lásky není nikdy pán
kdo rána se vždy bojí.
Už kocovina opadá
a úsvit mě zas zraní,
nejsi pohádkový princ
a já nejsem tvá paní.
Ve skutečném světě lidí
budu zase lichá,
kdo v lásku nikdy nevěřil
teď marně pro ni vzdychá...
Všechno co jsem chtěl napsat, tu už je shrnuto...takže nemůžu nic dodat :))
1.-4. strofa mě naprosto dostaly - překvapilo mě, že je možné psát tak příšerné rýmy a k tomu je ještě muset nahánět do počtu - ou ;-)
5. a 6. Obsahově dobré, ale rýmy stejné jako v začátku...:-/
15% neni ani jedna z pěti "*", takže k tomu přičtem to, že se to přes svou jednoduchost aspoň pěkně čte, odečtem, že na miniaturu je to trochu dlouhé = *+*(za myšlenku)/*****