Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA až bych...na konci světa...
Autor
Bucca
Poslední dobou mám chuť. Chuť naplnit břich svého vozidla až po okraj a jet.
Sedl bych vně a jal se volantu, auto by burácelo silou nenaplněné touhy, a až bych věděl, že zpomalovat již nemá cenu, zatížil bych pohonný pedál cihlou z rozpadajícího se domu, nohy dal bych v turka, pravou rukou lechtal bych směr a levou paži třímající cigaretu opřel bych o otevřené okno.
Jel bych, pohonodárné tekutiny by ubývalo, a až by ubyla úplně, věděl bych, že jsem na konci světa. Tam bych vystoupil, svůj kočár svrhl vstříc šedivé mlhovině a dlouho bych se za ním díval. Pak bych si sedl na okraj konce světa a pohupujíc nohama bych si zapálil. Slunce by šimralo po těle a klidem nasáklé okolí by lákalo ulehnout do nachové trávy kolem. Jemný vánek by mi cuchal vlasy a v trávoví by to příjemně šepotalo. Nad mou hlavou by se nesměle proháněly mé vzpomínky a všude by to krásně vonělo.
A až bych dokouřil svou neřest, pinkl bych ji do té zející propasti, a až by mi i ta cigareta zmizela v mlze, přišla by řada na mě.
Stál bych na kraji toho útesu a pozoroval chomáče páry olizující holé stěny konce světa. Roztáhl bych ruce, svůj pohled upírajíc v slunce, nozdry by se mi roztáhly posledním nádechem...a skočil bych...