Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebez nazvu
13. 03. 2004
4
0
1766
Autor
neviem24
Zasklená v barokovom ráme.
Všade iba bezduché more.
Visíš na vlnách, plávaš.
Bez odpovede kam až.
S lahkosťou letu čajky.
Obímaná spleťou krajky.
Volám na teba slová.
Láska, si moja jediná.
Usmievaš sa, za sklom.
Spájam slová so srdcom.
A more sa mení v dotyku.
Odpovedáš v tichom kriku.
Ozvena starobylého chrámu.
Čakám, počúvam bez dychu.
Hry vĺn tlmia vyznanie.
Mám iba jediné prianie.
Buď mojou do konca vekov.
Mlčím s hlúposťou prekliatou.
Myslím, že kategorii u takhle povedeného dílka snad ani řešit nemusíš ;-)
Báseň je krásná, ale místy mám pochybnosti o tom, zda vůbec rýmovaná..? viz. Nicollette.
***
Don´t_worry
14. 03. 2004
Krásné a slovenština to dělá ještě krásnějším - okouzlilo mne to, nádherný závěr...
TIP + klub + mezi nejoblíbenější + avi
Pěkné, rád si to přečtu ještě jednou .... (Dnes jsem nějak mimo, nevnímám co mám) .-)))