Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzkaz
19. 08. 2000
1
0
1131
Autor
ilra
Dopis
Ahoj miláčku,
Asi se divíš,že Ti píši v tuto hodinu,kdy venku již začíná svítat,ale prosím pochop mé touhy a přečti si tento dopis celičký.Víš,před chvílí jsem se dlouho a krásně milovala se svým mužem,ještě nyní cítím to chvění.Ale přesto zde sedím,v ruce tužku a papír a myslím na …. Tebe.
Víš,nikdy a nikomu jsem se nedokázala svěřit s tím…..O mých snech…..O mých touhách…..A přesto vím,že dnes to prostě udělat… Musím…Chci…
Celý svět se se mnou točí a já cítím,že mé touhy musíš číst.Víš,jsem spokojená tam kde jsem,mám rodinu,kterou miluji,manžela,kterého mám ráda,ale…Ale jen při pouhém pomyšlení na Tebe se cítím jako v jiném světě,jako bych žila jiný život.Chtěla bych se rozpůlit.Aby jedna polovina žila ten spokojený,krásný,ale přece jen manželský život a ta druhá….rozechvělé pohlazení…tichá slůvka…pomazlení…LÁSKA?
Venku tiše prší,už není noc,ale ještě není den,cítím,jak drobný déšť stéká po mých tvářích.Co na tom,že chutná trochu slaně.Jsou to kapky,při kterých cítím pohlazení.Víš,je pro mne moc a moc těžké ti tohle psát,ale vím,že i Tobě je se mnou tak krásně,jako je Mi s Tebou.Ty okamžiky prvních slůvek.To pomyšlení,že ten nádherný pocit… snad… je… i někde v dáli…
Je nádherné ticho.Víš,nikdy jsem nevěděla,že ticho může být tak krásné.Na stole tikají hodiny a odpočítávají čas.Každá vteřina,která uplyne je jako kapička rosy.Bosa a s Tebou bych šla..šla…šla…Cítím dotyky Tvých rukou,jak mi Tvé prsty šeptají Lásko…Tvé rty hladí mou šíji,Tvé oči září jen tím jedním,jediným…
Nevím ani,jestli já jsem pro Tebe tak důležitá,ale jedno vím zcela určitě.Nikdy,nikdy se Tě nevzdám…I když na mne zapomeneš,stačí žes tu byl…V mé mysli zůstane vždy vzpomínka na to krásné…na ty představy,které …snad…
Věřím,že mne chápeš,neboť Ty jsi ten jediný,který pochopí.Tobě mohu šeptat vše.Tobě se mohu vyplakat na ramennou.S tebou se mohu milovat každičký okamžik.Tebe mohu pohladit kdykoliv si jen vzpomenu.
Víš,milování s Tebou je snad právě proto tak krásné a neopakovatelné,protože žádné není…zatím…A já se bojím,že kdyby bylo…Nebo chci???
Zavřít oči a poslouchat
jak máš mne rád,
Chtěla bych Tě vidět…snad
Chtěla bych ti pošeptat…
Chtěla bych Ti všechno dát,
Něžně se Tě dotýkat
Chtěla bych tvé ruce znát…
Na rameni Tvém se vyplakat,
O LÁSCE si pošeptat…
Chtěla bych se …..
Snad…
Miláčku,vím,že Ty se nebudeš zlobit,že se Ti celá poddávám,že jen Ty můžeš vědět TO,co nikdo jiný a nikdy neuvidí..
Protože Ty jsi jen jeden,jediný…navždy…snad…
Za chvíli políbím obálku,kterou Ty budeš otvírat.Je mi líto,že neznám ani Tvé jméno a ani Tvou adresu,ale chci a věřím,že jednou…snad…
Až budeš tyto řádky číst…zavři oči…zastav čas.A pak udělej něco,co bys nikdy jindy neudělal.Prostě zapomeň na všechno co musíš…a…spěchej…
Líbám Tě a věř,že pokud máš mne rád,máš kam pospíchat..