Zrada

Pojď se mnou do kraje snů,

do kraje slunce a krásy,

do kraje bez všedních dnů,

do kraje odpuštění a spásy.

Do cesty zbývá nám jediný den,

počkáme na správný vlak či autobus,

už chybí nám cestovní pasy jen,

proto nás od snu dělí jen kus.

Já na tebe počkám na nádraží,

rozluč se se svým okolím,

neboj se, přejít domovní zápraží,

odjedeme, utečeme úprkem sokolím.

Čekám, brečím, už jede poslední vlak.

Nepřišels, jen své neštěstí začínám slýchat,

je mi zima, snižuje se mi krevní tlak,