Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO jednom ztraceném já
06. 04. 2004
0
0
1202
Autor
Sophia_
Všechno má své východisko...
Zrnka písku z hodin žalostně vyprávějí o černé díře,
která nevytušila přítomnost sedmi mňoukajících koček
Zahlédl´s lesk v zelených zřítelnicích,
odraz duhy s příchutí soli, co zaceluje rány
Pozdě v noci, když jsi mě držel v náručí,
zaslechnul´s možná tichý šepot vězněné duše,
mluvila o svobodě, o lásce, o ideálech a smrti
Mořský příboj vynesl na břeh tělo mrtvého -
bláznivého, šíleného, umlčeného a tolik mého,
navždy ztraceného já…
Evidentně nechápeš ty. Pokud jsi ztacené já, a uvědomuješ si svou ztracenost tak už nejsi ztracené. Pokud tedy chceš. a to tvoje ztacené Já je tedy opravdu silné.Měla by ses radovat
Omlouvám se za zpožděné odpovědi...
Gabio:Máš pravdu, hrozně vynucené, umírala jsem ponížením a vzteky..
Desiré+WiruZ:Díky:-)
Mnich:Zdá se mi, že už pár měsíců popocházím, ale přesto stojím na místě:/
Tomáš33:Evidentně jsi nepochopil, co tím bylo myšleno. I ztracené já so svou ztracenost může uvědomit a vztek vypisovat do řádků...
navždy asi neee,ale...
Opravdu lyrické. Jo a kdo tohle napsal? Teda, nějak tomu nerozumim, když jsi ztrtila Já, tak teda kdo?
První dvě věty jsem nepochopila .. no, to jsem hold celá já. :) Ale konec je opravdu hodně hezký, zvlášť se mi líbí: "zaslechnul´s možná tichý šepot vězněné duše,
mluvila o svobodě, o lásce, o ideálech a smrti"
I když možná příliš opakuješ slova ... ale hezké ...
Zamračený_mnich
06. 04. 2004
Přijde mi to nějak vynucené...jako kdyby ses musela vypsat, je to potemnělé...