Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNení úniku
14. 04. 2004
2
0
1771
Autor
teqrilla
Byla to láska,
spoutaná v blýskaných okovech.
Řev v ozvěnách.
Něžná kráska co ďábla obšťastnila
Když krev stékala po stěnách.
Něžná bílá labuť
objímající své tělo zlomenými křídly.
Výkřik skrytý úsměvem,
pláč za očními stíny.
Když světla pohasnou
a potlesk stále ještě v uších zní,
po tváři stéká slza poslední.
Však jen aby nové místo uvolnila.
Růže v závějích.
Tak jako krůpěj, co pohár naplnila.
Hebká opona včas zakryje mříže.
Není úniku.
Ona už ví, že neunikne ze světa,
jenž nemá hranic…
Besuhoff byl vždycky puntičkář, takže:
"něžná kráska / něžná labuť" ... máš malou slovní zásobu? Jako zesílení to tu nemůže fungovat. (nebylo by lepší 2. "něžná" úplně vypustit?)
"Něžná kráska co ďábla obšťastnila"
"Tak jako krůpěj, co pohár naplnila"
... pominu-li to že vedlejší věta formou ",co..." se mi jeví neotesanou do celého kontext, chtělo by to sjednotit interpunkci. Buď doplnit všude, nebo všude odstranit. Inspirace je krásná věc, ale pak nastupuje "úklid kolem sochy". (vedlejší věty působí pasívně, co zkusit:
"Něžná kráska ďábla obšťastnila"
"Tak jako krůpěj pohár naplnila")
............ převzít vládu nad svým konáním a slovy.
tak to by stačilo.
Jinými slovy: "Moc se mi to líbí!"
"Výkřik skrytý úsměvem, pláč za očními stíny." se mi moc líbí.
"Růže v závějích." je zase taková dobrá dramatická pauza :-)
A ten metafyzickej závěr... prostě paráda!
zlomenými křídlY .. ale to je detail. Celkově se mi části líbily a části zase ne ... poměrně pěkná!
dík
a dík za křídla, rychle s nima pryč:-). Jsem já to ale prase, já to po sobě četla...