Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOna, já
25. 04. 2004
0
0
1104
Autor
Drew
Seděla na zadku
na zadku odřeným
podobna poupátku
ze světa zničeným
Seděla ve světě
seděla sama
toužíc po odvetě
v rozpuku dáma
Seděla kouřila
kouřila rychle
po lásce toužila
plakala ztichle
Seděla doufajíc
že něco přijde
seděla plakajíc
třeba to vyjde
Seděla plakala
seděla plakala
seděla plakala
po dechu lapala
To je docela dobrý až na ten konec. Možná to tam stačilo napsat jen jednou.
začátek je zajímavý, ke konci to slábne, jako kdyby scházel nápad a bylo to jen o tom, jak prodloužit agonii plakající dámy :-)
trochu mě to připomíná verš Luďka Soboty
sedí panna vedle mne, těžce dýchá do ucha, myslel jsem že miluje, ale je to záducha