Písmák Pro Kráťu
Kráťa smutně-vesele
do ekonomiky zírá,
neví si však rady dál
unavou už zívá.
Pro Aničku
Dvě bijící srdce zníjedno ve mně jedno v ní. Tápavá ruka pohrávási pod dekou s dvěma ňadrama. Její nohy v mých vpletenéa oči radostí přivřené. Říkám ji"Já mám tě rád"miluje mě - doufám - snad.
Pomíjivost okamžiku
Jak kouře dým se rozplýváš,
jak starý zvyk se zajídáš,
jak mladé víno ztrpkla si,
na chvíli mou byla jsi.
Na rozloučanou
Mí milí Písmáci,
už se tomu tak stalo, že jsem v jisté fázi svého života podcenil závažnost okolností a mocný vír následků mě stáhnul kamsi, kde by se to dalo nazvat další životní fáze, fáze jménem "Máchal a jeho život jako pracujícího. "
Jde tu především o to, že jako vysokoškolský student jsem se studiem ani tak moc nezabíval a proto jsem o tento statut, který přináší volný, všemohoucí a bezstarostný život, přišel. Ono nemyslete si, zas až takovej zážitek to taky není. S tou beztarostností a všehomoucností to není až tak pravda.
Štestí
". muška jenom zlatá", zaznělo zvolání v jednom starém českém filmu. Někdo by mohl říct, že štěstí je slovo, pojem, zázrak, něco nepopsatelného, ale já myslím, že je to snadné. Podle mě je štěstí pěkná svině.
Cesta domů
Vracel se domů po dlouhém dni. Ráno brzo vstával, aby vyrazil a teď se vracel. Unavený aospalý. Těšil se na večeři a postel.
Pracovní koloběh
vstávačka, zívačka, umývačka, oblíkačka, odchod do práce
pak děláš, jako že dělaš a mezitím jíš
vracečka, sprchovačka, spaní, protože ráno zase brzo vstáváš.
"Co si" si mě zase našlo
Ono se to náhodné kolem jdoucí cosi i kolikrát zastaví na kus slova a Hroš si ráda pokecá a tak se spolu s čím si daji do řeci a kolikrát si povídají i třeba dlouho do noci o životě, práci, radostech i zklamáních ale pokaždý to končí stějně. Hroš se nakonec naštve a už nechce s čím si mít nic společného a nechá ho jít dál, ale v tom se objeví další cosi a jedou nanovo :)
co já vím - proč by se mělo pořád všechno nějak jmenovat
Mám uvnitř sebe prázdno.
Vím kde to je.
Je to místo srdce,
které jsi mi vzala
Jak moc?
Nevědomost je sladká,
nevinnost je vratká,
má láska je nekonečná
a ta tvá je krátká.
Akce Hroch Dodatek
Několik vězňů se nechalo přesvědčit, že mohou uniknout. Jeden znich se dostal kplánkům vplechové krabičce ve které byl jednoduchý návod kúniku. Cesta a kontaktní místo osvoboditele, ale nebyli si zcela jistí zda to není nějaká past.
Vydali se proto vkrátké přestávce na cestu za svobodou, na cestu za sluncem a modrou oblohou, ale stejně tak na cestu nejistoty a strachu.
Akce Hroch
PROLOG … venku pršelo. Kapky se ukrutnou rychlostí snášely z výšky a pokaždé, když sebou praštily o zem, vzedmul se z kaluže vysoký sloup vody. Vysoký, ale akorát pro tu kapku nebo mravenečka, který se snažil uhýbat drtivé vodní síle a hledal cestu domů. Menší i větší kapky se tříštily i o okenní parapet okna v němž seděl starý muž, který se na to celé díval.
Loučení
Její tvář se plnila úzkostí a strachem.
Strachem se plníl i dívčí zrak,
když vedl jsem ji na její vlak.
Slzy již měla v obličeji,
Podzim
1. List za listem padá, žlutá nebo tmavá, v barvách se obrací, na kráse neztrácí.
2. Pod stromem sedí pán, starý a sám, na mládí vzpomíná, vzpomíná a usíná.
Jeden po Druhém
… po zemi se povalovala spousta zahnilých odpadků. Igelitový pytlík snápisem Tesco se převaloval ze strany na stranu vzávanu sílícího větru a vagón vlakové soupravy metra se blížil tunelem. Vlouži vkolejišti byl vidět roztřesený nápis snázvem stanice a závan sílil. Tesco vzlétlo do vzduchu, vtunelu se rozehrála hra nažloutlých světel a závan se měnil vslušný vichr.