Náměstí v ČB 2.4

Táhlý křik modrých holubic
jsi vedena náměstím potratů
kamenné poledníky v samotě
osušují hadříky striptýzu květin
ze střech muzeí.
Exekutorka úzkosti pumpuje krev
z dávno smazaných jmén
a zbytek pastele po malíři
zvěd pochovaných střepů
ušlapuje prahy v ústraní zvonů.

Splním ti jedno přání
tak dobře vybírej z pětice oblázků
usazených do vět co ve zbytcích
staví mosty se zlomených křídel.

Zůstávají však sochy tavící
tváře železných pannen.

---