Sukně od věřzačjeho

Dnes oblékám tu sukni nedošitou…

je spíchlá pro mne na míru.                 

Ještě z ní všude vlají nitě.                

Tenkrát jsem byla zpychlé dítě,       

Ty krejčí z krajů vesmíru.                

Najednou vím, že si tu!                

Hleďte na mne ješitu

Je hloupé dnes se otáčet             

a do vzpomínek obláčet,             

však že to šití bylo šik,                

zašité v kůži mít ho musím.             

Krejčímu za něj vzdávám dík            

a všechny čerty v duchu prosím,

abys mi vzal míru přes prdík.

Vždyť s láskou Tě v srdci nosím.