Jak jsem prožil zemětřesení

Ona by to mohla být vlastně i reportáž..ale už moc po záruční lhůtě..

Jak jsem prožil zemětřesení. Obligátni heslo ideologického zdůvodnění zvyšování intensity práce dnes je "Člověk roste s úkoly". Po několikaletých zkušenostech s vlastním životem bych jej při současné transplantaci do oblasti růstu individua po stránce právě těchto zkušeností doplnil ještě heslem "Člověk roste s prožitky". Proto přijímám na rozdil od své manželky své hosteské povinnosti při našich pravidelných společenských sedánkách s pocitem radostného očekávání nových zážitků, od kterých si slibuji další vývoj a rozvoj své osobnosti. Se stejným optimistickym vzrušením jsem ochoten přijimat i všechny ostatní společenské i přírodní katastrofy a pohromy, kterých se mohu osobně zúčastnit. A s trochou stěstí i přispět i svou troškou do mlýna, nebo jak se dnes s oblibou říká.. moci do toho mluvit... Praktické upotřebeni této teorie na sebe nedalo dlouho čekat.. Leč přejděme k samotnému vylíčení pohnutých události toho večera... Jeho počátek se jevil pro mne a i pro celou řadu mých spoluobčanů celkem nenápadně. Po požití obvyklé denni dávky budějovického moku léčivých sedativních účinků a malé míry, jsem odešel spořádaně, přetřásaje v mysli ještě usnesení z předchozí pivní debaty do rodimnného kruhu, abych jako lojální občan ztrávil příjemný zbytek večera u televisni obrazovky sledováním vysoce hodnotného nekomerčního programu .Stejně tak jsem jako obvykle po dvaceti minutách intensivního zájmu o problémy zvyšováni pracovni iniciativy na úseku živočišné výroby, jmenovitě skotu na žír, začal pokojně omdlévat v pohodlné sedací soupravě rumunske výroby. Hodinou H se stal teprve okamžik, kdy jsem byl okřiknut manželkou, abych přestal hýbat s knihovnou v protějším rohu místnosti. Zprvu jsem si neuvědomil, že by šlo o něco jiného, než běžný příkaz milujiíií družky, která, jsa ideologicky fundována, za vším vidí manžela. Teprve když jsem poněkud zkoncentroval sve roztěkané reflexy a přesvědčil se že opravdu nedosáahnu nohou na vzdálenost 5ti metrů,. poznal jsem ze přišla má chvíle.. Na rozdíl od mé manželky, která se už také částečně orientovala a vítězoslavně zvolala "HOŘÍ", poznal jsem, že jde o záležitost svým výskytem v našich podmínkách mnohem vyjímečnější tudíž i významnější. Po bleskovém vyloučeni možnosti vypuknutí třeti světove války , o kterém bych býval musel být již informován mým holičem, napadení sarančaty, nebo příjezdu tchyně, jsem správně vydedukoval jediné možné vysvětlení. Pochopil jsem, že je nutno jednat rychle, nekompromisně, nicméně však důstojně.. "Najdi legitimace, vezmi výherní vkladní knížku a vzbudˇ děti", přikázal jsem rozhodněe, leč patřičně zastřeným a chvějícím se hlasem. Třetího rozkazu nebylo však třeba vydávat. Zemětřeseni vykonalo své. Zatímco manželka dohledávala tu nejmenší, zato však nejdůležitejší legitimaci a syn polohlasně fnˇukal, že jestliže ji nenajde má vstup na středni školu uzavřen, vypukl již na chodbách našeho výškového paneláku organisovaný přesun obyvatel na výročně upravený trávník před domem. Matky s dokájenými kojenci u prsu sestupovaly s obětavým výrazem prostého lidského hrdinství po spoře osvětleném schodišti, protože u výtahu se vzpříčily dveře, a dávaly přednost pohotovým mužům , kteří v nedopnutých nočních úborech, převážně z Prioru pospíchali, aby mohli první zahájit pomoc př likvidaci živelné pohromy... Vyšel jsem se skládacim metrem před dveře na chodbu, přeměřil výšku výtahových dveří a důležitě jsem okoloběžícím klidným hlasem sdělil " nepodléhejte panice, ten příšti otřes to možná ještě vydrži".. S uspokojením jsem mohl konstatovat, že v osmém patře po této informaci nastala zácpa a několik mých spoluobčanů své zážitky mnohonásobně umocnilo... Nicméně převážná většina obyvatel se dostala na trávník před domem v časovém limitu, odpovidajícímu limitu pro atomový útok...Věděl jsem, že situace vyžaduje, abych vlastnim příkladem podtrhl nutnost rozvahy a zdůraznění vyjímečnosti. Převlékl jsem tedy ženu přes jeji protesty do nového pyžama, které si schovávala pro přísti pobyt na neurologii, sám si rozepnul alesponˇ všechny knofličky u košile a hodil přes sebe dovezený froté koupaci pláštˇ, štípnul malou dcerku aby začcala brečet a důstojně sešel s celou rodinou také před panelák. S radostí jsem zaznamenal přibyvší požární vůz a vyslechl informaci vedouciho požárnika hlasanou megafonem, že jde o zemětřesení pochybného původu a aby občane zůstali v bezpečí na trávniku pod 13ti poschodovým domem, protože se nikdy nevi.. Narážku na mandelinku bramborovou, nasazenou americkými štváči si většina uvědomělých občanů připomněla sama. Několik sousedů, kteří ocenili moji snahu o přeměřeni výtahových dveří a žádalo o radu jsem uklidnil tím, že já odjíždím strávit zbytek týdne pru jistotu na naši lehkou chatu, kde případné zříceni jistě nezpůsobí tolik ztrát na životech.. Na další naléhání jsem prozradil, že podle chování naší domáci andulky, zvláště citlivé na otřesy země, se dají očekávat další dotřesy, pravděpodobně v síle kolem 6ti stupnˇů Richterovy stupnice. V několika minutách se pak vyprázdnil trávník i parkoviště.. Uvažoval jsem ještě, zda nemám podniknout patřičný zákrok v blízkém oblíbeném lokálu Blaník, ale po zváženi zdravotních účinků Budvaru a přítomnosti rytířů jsem dospěl k závěru, že se tam nemůže opravdu nic vážnějšího už stát. A skutečně, podle místopřísežného prohlášeni hostů zde nebyly tyto nejsilnější otřesy stoleti v našich historických zemích vůbec zaznamenány. Třetí den jsem se ze zpráv naší pohotové tiskové kanceláře dověděl, že obyvatelé rakouských měst podlehli panice , ve které opouštěli své příbytky. A od svého přítele, zkušeného to ornotologa, že stoupla poptávka po andulkach....

---