Slova v dešti

Láska je sněhová vločka,
krásná jako Tvá očka,
která roztát může v náručí,
lásku prostě nikdo nezaručí,

Je to podivná věc,
tak krásná přec,
srdce buší prudce dýcháš,
myšlenky v hlavě stále mícháš,

Chodíš v dešti sem a tam,
připadáš si strašně sám,
a zmoklý píšeš tato slova,
aby vznikla báseň nová,

Aby řekla chci Tě hřát,
lásku Tvou si teď přát,
aby řekla já mám strach,

že se to obrátí jenom v prach,

Proto byla láska tajná stále,
nevěděl jsem co - jak dále,
jak říct jsi má jediná,
v srdci bijícím schovaná,

s tím strachem uvintř sebe,
že to nevyjde a to mě zebe,

Říct miluji Tě a nevylekat příliš,
slovy které z mých úst slyšíš,
říct miluji Tě a být ti světem,
darovat ti lásku s překrásným květem,

Být vším co potřebuješ, být tu pro Tebe,
a pro lásku Tvou snést i modré z nebe,
prostě to jen risknout a zkusit říct,
prostě Tě jen pozvat a třeba něco víc,

Stát pak spolu v záři slunce beze slova,
cítit jak je tahle chvíle snová,
přijít blíž a kouknout do očí,
dávat pozor ať se hlava netočí,
pousmát se a říct co skrývá srdce,
pohledy i slovy - Miluji Tě