Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen na přednášce
03. 05. 2004
0
0
967
Autor
Fearless
Je to již mým zvykem,
být včas na přednášce
Jsem poctivým studentíkem
řka, s nechutí vstávajíce.
Zas jen nuda a psaní perem,
však, nejsou to slova o lásce.
A ejhle, semestru bude ámen,
přijde někdo? Profesor volajíce.
Přece, místnost ožívá davem
Sedím nahoře, koukám do moře,
studenti upějíce bolem.
Proč? Není místa pro opozdilce.
Touha po vzdělání, stává se morem,
přece láska vzplane, koukajíce.
Dva lidé uprostřed, lidí kolem,
oni líbají se, laskají si ruce.
Kdo napíše mi, poznámek perem
Už to začalo, já usínajíce
Probouzí mne vůně, jde kolem,
jako vždy mne nevšímajíce.
Kráčí ladným krokem,
ona tápe, místo hledajíce.
Její vlasy, jsou závojem,
černým, jak noc bez měsíce.
Oči jako o pomněnkách sen,
v ruce skripta dřímajíce
Něžný a moudrosti to vjem,
či jen já zase sníce?
Nevím, ale ona kráčí sem!
Snad vedle mne posadí se.
být včas na přednášce
Jsem poctivým studentíkem
řka, s nechutí vstávajíce.
Zas jen nuda a psaní perem,
však, nejsou to slova o lásce.
A ejhle, semestru bude ámen,
přijde někdo? Profesor volajíce.
Přece, místnost ožívá davem
Sedím nahoře, koukám do moře,
studenti upějíce bolem.
Proč? Není místa pro opozdilce.
Touha po vzdělání, stává se morem,
přece láska vzplane, koukajíce.
Dva lidé uprostřed, lidí kolem,
oni líbají se, laskají si ruce.
Kdo napíše mi, poznámek perem
Už to začalo, já usínajíce
Probouzí mne vůně, jde kolem,
jako vždy mne nevšímajíce.
Kráčí ladným krokem,
ona tápe, místo hledajíce.
Její vlasy, jsou závojem,
černým, jak noc bez měsíce.
Oči jako o pomněnkách sen,
v ruce skripta dřímajíce
Něžný a moudrosti to vjem,
či jen já zase sníce?
Nevím, ale ona kráčí sem!
Snad vedle mne posadí se.